Založit webové stránky nebo eShop

Poradna a terapie pro majitele psů

 

 

 

 

 

 

 

 

NETRESTEJME ZVÍŘE ZA TO, CO JSME JEJ PŘED TÍM NENAUČILI, NEBO ZA TO, CO JSME JEJ NAUČILI A NYNÍ NÁM TO VADÍ.


Cílem mé poradny je pomoci Vám majitelům. Pokud Vám pes nerozumí a neví, co po něm chcete, nedokáže to ani splnit. Komunikace mezi psem a majitelem je velmi jednoduchá a snadná a může se jí naučit každý. Přesto má svá pravidla, která je třeba pochopit a používat. Pes je Váš blízký přítel, ale přesto zůstává stále psem a nechápe lidské vyjadřování.

Stanu se prostředníkem mezi Vámi a Vaším psem a společně nalezneme ta pravá slova, kterými si porozumíte navzájem. Všichni psi chtějí vyhovět svým lidem a lidé vyhovět svým psům a my k tomu najdeme správnou cestu.

Jsem poradce pro Vás, majitele psů.

 

Nabízím tyto služby:

  • Pomoc při výběru psa (plemeno, chovatelská stanice, útulek…)
  • Příprava domova pro nového člena
  • Jak se starat o psa (úprava srsti, kosmetika, strava)
  • Co dělat, když se pejsek necítí dobře
  • Návod, jak odstranit nežádoucí chování, zlozvyky
  • Socializace

 

Výše uvedené služby poskytuji ve své kanceláři v Ústí nad Labem – Dobětice, nebo po domluvě u Vás.

Doba konzultace je cca jednu hodinu.


V případě zájmu volejte na: 

Jana KOPPOVÁ - mob.: 775 938 594


Jana Koppová (nar. 1981)

Začátky mého zájmu o psy si přesně pamatuji. Dědeček z Prahy měl svazarmovského, vojenského německého ovčáka Brixe. Docházel na cvičák a já se poprvé seznámila s klasickým výcvikem. Bylo mi osm let. O několik let později jsem uprosila rodiče a do života se mi nesmazatelně vepsala trpasličí bílá pudlice jménem Jolie. V té době jsem, po neúspěšném použití výcvikových metod z klasického cvičáku, začala vnímat rozdíly mezi jednotlivými přístupy k plemenům a hlavně životu psa v domácnosti s rodinou. Poměrně finančně náročná péče o srst bílého pudla mě donutila naučit se ho stříhat. S živou reklamou netrvalo dlouho a lidé si mé služby žádali. Začala jsem docházet do domácností a upravovat mazlíčky v jejich prostředí. Často se stávalo, že pejsci nedrželi, kousali, bránili se a já jsem nacházela intuitivně cestu bez použití násilí, jak upravit jejich srst, aby se svým páníčkům líbili. V té době nebyla literatura o metodách výcviku jinou cestou a nezbylo, než mluvit s lidmi o přístupu k pejskovi a získávat zkušenosti praxí.

Po studiích jsem se vdala a do manželství si přivedla ještě žijící pudlici a k ní si v útulku vyhlédla kříženku pudla a knírače jménem Madeline. Velmi chytrý a učenlivý pejsek, který se dal stříhat na různé způsoby. Nebyla z dobrých podmínek a výchova spočívala hlavně v nacházení kompromisů. Při jednom venčení jsem byla oslovena s nabídkou, jestli bych nechtěla pomoci při výcviku psa pro nevidomé. Tak se ke mně dostal borderák Brenwick. Pes po základním slepeckém výcviku. Mým úkolem bylo doučit ho některým povelům a udržovat vycvičenost, než se přiřadí k slepému páníkovi. Pudlici Jolince jsem po těžké srdeční nemoci usnadnila odchod injekcí a Madelinka ji zanedlouho následovala. Osudným se jí stalo auto a stoprocentní přivolání. Paní naznačovala zastavení na přechodu, ale pokračovala dál v jízdě. Přes veškerou péči a hospitalizaci v Brněnské nemocnici jsem, po velmi náročném půlroce, ukončila naše trápení a nechala jí odejít za duhový most. Borderák Brenwick mezitím našel svou slepou paničku a odešel do služby. Řádně vychován a vycvičen. Bez psů mi bylo smutno. Oslovila jsem chovatelskou stanici border collií a pořídila si štěně Dixie Happy Tennant, ale pro všechny je to Snella. S ní jsem navštívila mnoho cvičáků. Nikde neměli ten správný systém výcviku bez drilu a násilí. Nakonec jsem usoudila, že je třeba někam patřit a stala se členem ZKO Chlumec. Po čase jsem svým přístupem přesvědčila vedení ZKO, že mohu vést kurzy výcviku. Následovala funkce výcvikáře, ale ne klasického. V té době jsem se rozhodla, že na jednu borderku mám moc aktivit a pořídila si křížence kolie Brenwicka z útulku. Velmi zanedbaný, agresivní, nepřizpůsobivý jedinec, který byl v té době v pubertě. Podařilo se mi s ním složit několik zkoušek a začlenit ho do mého rodinného a společenského života. V té době si tchán koupil boxera Adama a nezvládl výchovu. Adam u nás žil často i celou zimu, abych ho naučila správným mravům. Dominantní samec, rváč, ale milý společník do rodiny.

Vedení ZKO se rozpadlo a cvičák jako takový také. Zbývající členové mě zvolili předsedou a cvičák začal opět fungovat.  Prioritou bylo upřít pozornost na plemena, která nejsou pro výcvik až tak běžná. Během vedení kurzů poslušnosti jsem zjistila, že mnohdy samotný výcvik nestačí a je zapotřebí pomoci lidem jako takovým, aby nahlédli do psího světa. Hodiny na cvičáku nebyly dostačující, a proto jsem začala své služby nabízet i mimo, tedy v soukromí. K této práci mi nemalou měrou pomohlo i studium pedagogiky a psychologie na vysokých školách s mnohaletou praxí v oboru učitelství. Chápala jsem rodiny s dětmi a příbuznými, kteří neradi dodržují pravidla u svých lidských mláďat natož u pejsků. Této pomoci lidem s pejsky se věnuji již přes deset let.

Nyní se má rodina skládá ze tří dětí mužského pohlaví, chápajícího manžela a tří psů. Borderčí babičky Snelly (Dixie Happy Tennant), křížence kolie Brenwicka(nyní žije u mých rodičů, kteří ho na „chvíli doživotně“ hlídají) a borderky Wigand  (Orient Ornament Tennant - moje nová pomocnice při ukázkách a výcviku). Nesmím zapomenout na synovu suchozemskou želvu (neodpustil by mi to).

TOPlist